Rada České národní banky (ČNB) dnes na svém letošním posledním zasedání ponechala základní úrokové sazby beze změn. Dvoutýdenní repo sazba tak už od 22. června zůstává na sedmi procentech. Je tak na nejvyšší úrovni od roku 1999. Lombardní sazba, která určuje, za kolik si komerční banky mohou u centrální banky půjčit peníze oproti zástavě cenných papírů, zůstala na osmi procentech. Diskontní sazba, od níž se odvíjí úročení vkladů komerčních bank u centrální banky, zůstala na šesti procentech.

Sazby centrální banky jsou klíčové pro celý trh, protože od nich se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů včetně hypoték. Čím vyšší úroky, tím dražší úvěry na investice a provoz pro firmy či půjčky na bydlení pro domácnosti.

Právě hypotéky jsou pro realitní trh klíčové. Jen na pražském trhu dlouhodobě polovinu nových bytů financovali kupující prostřednictvím hypotečního úvěru. Jenže úroková sazba u hypoték za poslední rok vzrostla trojnásobně až na hodnoty, které byly běžné naposledy v devadesátých letech minulého století. To vedlo k dalšímu zásadnímu zhoršení dostupnosti vlastního bydlení.

Jasně to dokládá proměna skladby kupujících. Na hypotéku už často nedosáhne ani střední třída, minimálně v Praze to platí zcela určitě. Drtivá většina, konkrétně čtyři pětiny nových bytů se nyní v hlavním městě prodá kupujícím s vlastními financemi bez hypotéky. Lidé s volnými finančními prostředky se je snaží bezpečně zajistit proti současné extrémně vysoké inflaci a právě nemovitosti jsou pro to velmi vhodné. To platí dlouhodobě a nic se na tom nemění.

Ani nárůst investičních nákupů realitní trh nezachránil od zásadního útlumu. Podle dat Ekospolu prodej nových bytů v Praze za první tři čtvrtletí letošního roku ve srovnání se stejným obdobím loňského roku propadl o dvě třetiny a je nejhorší za posledních patnáct let. Otázkou je, jak dlouho se současnými drahými hypotékami a rekordní inflací se bude realitní trh z tohoto propadu vzpamatovávat.