Vyšší produkce energie z obnovitelných zdrojů než roční spotřeba. To je hlavní charakteristika takzvané energeticky plusové čtvrti, která tak energii může poskytovat i do svého okolí a svým obyvatelům zajistit prakticky fixní ceny energie.

V Evropě takových čtvrtí funguje již sedm, první se přitom plánují i v tuzemsku, ačkoliv česká legislativa pojem energeticky plusová čtvrť zatím nezná. Při vzniku tohoto typu čtvrti je nutné brát ohled na řadu specifik, například na geografické faktory nebo technologickou připravenost.

Evropská unie vyvíjí výrazné snahy vedoucí k rozšíření alternativních zdrojů energie a snížení produkce skleníkových plynů. Jednou z těchto aktivit je také program energeticky plusových čtvrtí a sousedství pro udržitelný rozvoj. Program počítá s plánováním a vývojem celkem 100 energeticky pozitivních čtvrtí do roku 2025. Součástí tohoto programu je přitom 20 členských zemí EU včetně České republiky. Klíčovou roli by v tomto smyslu měla sehrát zejména města v členských státech a také stavební sektor.

V českém případě však zatím platí, že energeticky pozitivní čtvrtě zatím nejsou nijak legislativně definovány. Je proto těžké uvést, jak by měly být takové projekty vytvářeny. V zahraničí jsou někde o něco dál, ale i tak je teprve hledáno, jak realizovat projekty s nižší náročností na spotřebu energie při využití její lokální výroby.

Energeticky plusové čtvrtě se obecně vyznačují tím, že v celoroční bilanci vyprodukují více energie z obnovitelných zdrojů, než kolik spotřebují. Spotřeba elektřiny tak zde může být nejen kompenzována její výrobou, ale také exportem mimo danou lokalitu. Pozitivní energetické bilance se dosahuje jednak snížením konečné spotřeby energie – jinými slovy zvyšováním energetické účinnosti, a to bez ohledu na to z jakého zdroje je energie dodána. Navazujícím druhým krokem je pak zvyšování podílu lokální výroby energie z obnovitelných zdrojů. Po snížení spotřeby jsou nároky na energie kryty místními energetickými zdroji, nebo dodávkou energie z veřejných sítí.

U energeticky plusových čtvrtí by měly být brány v potaz i další aspekty, aby nesklouzly ke specifickým řešením, které de facto popírají principy kvalitní čtvrti. Kromě environmentálních je potřeba sledovat také další základní principy udržitelnosti, jako jsou ekonomická či sociální hlediska, aby se nejednalo například o odloučenou lokalitu. V jádru je však klíčová pozitivní energetická bilance. Díky ní je možné například vykrývat nečekané výkyvy odběru v nadřazené síti.

Podle dat společnosti JPI Urban Europe momentálně existuje v Evropě již sedm aktuálně fungujících energeticky pozitivních čtvrtí. Dvě lze nalézt ve Finsku a Itálii, další pak ve Švýcarsku, Francii a Švédsku. Dalších devět je pak aktuálně ve výstavbě – z toho další dvě ve Finsku, dále pak také v Německu, Nizozemsku, Norsku, Rumunsku, Estonsku nebo Irsku. Kromě toho je řada dalších v plánu, i v tomto směru přitom vévodí zejména severské země – v Norsku se chystají čtyři takovéto čtvrtě, ve Finsku pak další tři. Dvě jsou plánované i v sousedním Rakousku, v obou případech ve Vídni.

Konkrétní podoby energeticky plusových čtvrtí se napříč státy liší. Z hlediska geografických faktorů je to skladba zdrojů a nároky na efektivitu budov, které se různí podle klimatické zóny. Významným specifikem je také technologická připravenost daného prostředí, zohlednit je nicméně nutné i platnou legislativu. Například ve finském Espoo by měly budovy přispívat do dálkového vytápění vlastním teplem.

I přesto, že energeticky plusové čtvrtě zatím nejsou v Česku legislativně definovány, jejich výstavbu už předběžně plánuje Kladno či Písek. Kritérium pozitivní energetické bilance pak zřejmě splní i připravovaná čtvrť Chytré Líchy v jihomoravských Židlochovicích. Cílem čtvrti je dosažení minimálně uhlíkové neutrality v oblasti spotřeby energie pro provoz budov. Je zároveň pravděpodobné, že čtvrť bude více energie vyrábět než spotřebovávat, a to i díky použití fotovoltaického systému na střechách jednotlivých budov. Tato varianta přinese roční úsporu cca 286 tun emisí CO2, úsporu energie 400 MWh/rok a výrobu obnovitelné energie z fotovoltaických elektráren 420 MWh/rok.

Pro vytápění a ohřev vody v bytových domech se v této čtvrti počítá s centrálním kotlem na zemní plyn. Vytápění rodinných domů bude řešeno elektrickými přímotopy v kombinaci s kompaktní větrací jednotkou s aktivní rekuperací odpadního tepla ze vzduchu pro ohřev vody.

Existuje hned několik způsobů, jak zajistit lokální soběstačnost. Nejčastěji je využíváno obnovitelných zdrojů, zejména slunečních, v některých státech také větrných elektráren, ale třeba i kogeneračních jednotek či bioplynových stanic. Mnohem důležitější ale podle je, aby byla energie efektivně využita. České prostředí má také některá specifika, o která se může opřít. Naše přednost spočívá v tradici soustav zásobování teplem. Na druhou stranu u nás není tolik etablované využívání obnovitelných zdrojů energie a rozvoj proto není tak rychlý jako v zahraničí. Například Německo pak může těžit i z již fungujících systémů energetických družstev.